Skoro 3 roky po vydání svého předchozího alba, které jsem tedy první dva roky docela zatracoval se tihle zábavní Italové rozhodli, že si zase přivydělají na živobytí a vydají album. Předchozí dvě alba jsou víceméně kontroverzní. Předpředposlední Karmacode (hatery označované za Kornacode) jim vysloužilo nickname LaKorna Korn. A o posledním Shallow life ani nemluvě. Celkově je dost kritizovaná jejich "snaha" přizpůsobit svou hudbu americkému publiku po velkém úspěchu Comalies v USA. Na internetu to způsobilo docela paradoxní situace, kdy někteří nařkli LC, že kopírují Evanescenci, např. u písničky Falling, která je starší než Ev. sama, to byla situace veskrze hystericky zábavná.
Zpět k tématu a tím je dnes vydané nové album Dark Adrenaline. To bylo velmi hypeováno minimálně od srpna a předcházelo mu vydání singlu Trip the Darkness a několika youtube teaserů. Samotné album se vydává v několika verzích od obyčejné, přes deluxe digipacky s DVD, až po superduperfragilistic verzi za 4k se spoustou pičičundiček zabalenou v plechové lékárničce.
Album je otevřeno již zmiňovaným singlem Trip the Darkness. Tradičně (od dob KC) houpavé s výraznou basovou linkou(autorem hudby je basák Marco Coti Zelati). Výrazným prvkem je 3/4 rytmus, který pokud si pamatuji dobře, použili poprvé.
Against you je hudební prolnutí písniček z KC a SL, začíná podobnými riffem a doprovodem jako Spellbound, ale pak přijde houpavá basovitost. Písnička to není špatná, přesto však lehce ukazuje kam se jejich tvorba posunula. Překvapením alba je..... více prostoru pro Andreu. Psané to vypadá hůř, než to skutečně je, protože Andrea na svém vokálním projevu docela zapracoval.
Další písnička, která se dostala do teaserů byla Kill the Light. Celkovým feelingem a riffy mi připomněla Maze ze SL. Nic víc k tomu nemohu a nechci říct :D
Give Me Something More intrem zní jako začátky trip-hop éry The Gathering. Rytmika je v tomto případě hodně kornovitá na výjimky, kdy je funky. Takové lehce jiné I Won't Tell You.
Upsidedown je Our Truth s intrem od Sonic Mayhem. Ne, nedělám si srandu.
End of Time je druhá písnička, která nezní jako self ripp-off. Postavená na docela hezky čitelném melodické i rytmickém základu s lehce ambientním klavírem. Andrea zpívá skoro čistě. Oceňuji.
I Don't Believe In Tomorrow je druhý 3/4 song na albu. Je jiný než Trip, takže je to opravdu pěkný kousek. Pro mě adept na druhý hit alba.
Intoxicated hudebně asi nejsložitější kousek se zajímavou změnou rytmu hned na začátku. S naprosto neznámou barvou hlasu, kterou dokázala Cristina vyloudit. Andrea je tady dost mdlý. Pomalejší část s opakováním "Intoxicated" je silně emotivní. Opravdu dobrý track.
The Army Inside šlapavý song, zase v dolních polohách hlasu obou vokalistů. S hardcorelike bicím doprovodem. Jak se dostávám ke konci alba má to zase vzestupnou tendenci kvality tracků.
Losing My Religion zase cover, nebudu se k tomu vyjadřovat. Enjoy the Silence bylo dobře ocoverováno, ale hrálo se více než jejich písničky. Tady mi ta předělávka prostě nesedla. Skoro bych polemizoval, jestli to líp nepřehráli Graveworm.
Fire ze začátku jsem myslel, že se mi tam vloudili Nocturne, ale omyl další self ripp-off I Won't Tell You. No zase to je sestupná tendence.
My Spirit nakonec si dáme ploužáček. Otevírá zase Andrea. Cristina dává refrény a dokonce se vešel i jeden italský recitativ. A nakonec táhlé sólo(těch na albu moc není).
Celkový verdikt. Kvalita alba se pohybuje po nepříjemné cosinusoidě. Líbil se mi nápad s těmi 3/4, obě byly dobré. Rip-offy bych vyhodil stejně jako cover, takže by zůstalo asi 8 písniček na album málo a na plné hodnocení taky.
Já za sebe dávám 8/10 takže nějakých 7/10 pro nezaujatého posluchače.
23. 1. 2012
15. 1. 2012
Vytřepávání makovic
Nejedná se o žádnou speciální akci spojenou s výrobou opiátů, jedná se o vcelku regulérní hudební akci. Vcelku.
Ta byla pořádána na počest Makovce, který si vyrazí na pár měsíců do divočiny, tak snad se vrátí v pořádku a natočí o něm film.
Na koncert jsme dorazili, jak je zvykem, když někam vyrazím s Anet, pozdě. Nicméně jsme zjistili, že Pat a Mat, co se maskovali za zvukaře, jsou ještě horší ,než ženská co se musí vymódit do společnosti a obstarat zvířenu, ti přišli o 45 minut pozdě a ještě jim to šlo jak psovi pastva. Tímto se tedy omlouvám Anetce a jsem teoreticky schopen uznat, že to byla její prozřetelnost.
Takže po vcelku delším čekání nastupuje první kapela:
Kaloop
Chlapci se nám mírně odkopali už na zvukové zkoušce. Basák(předpokládám, že bude i frontman) si jen tak na procvičení zahrál intro k 46&2. Ano nečekané se stalo skutečným v podstatě se jednalo o TOOL revival, který hrál písničky od TOOL, které nebyly písničky od TOOL. Byl bych nerad, aby to bylo bráno nějak negativně, byl to opravdu velmi příjemný zážitek. Přesto si myslím, že kdyby se oprostili od svého vzoru trochu více, asi by jim to prospělo. Takhle jsem si to užíval ve chvílích, kdy jsem s bratrem nehrál hru: "Jakou písničku hrají teď?", kterou jsem díky Lateralu, 46&2 vyhrál :D
Nicméně, jak jsem již řekl, celkově se jednalo o velmi povedené představení, včetně projekce(někomu nedošlo, že tam byla i projekce?). Doufám, že se na jejich koncert ještě dostanu a že se posunou zase o kousek dál.
Todleto
No, tohle asi bude rychlejší, punkový kvapík jediný koho znám je Jarda. Zpěvákovi nebylo moc rozumět ani když měl průpovídky mezi skladbami. Zvuk jim nijak citelně neublížil, byli schopni se pohybovat v intencích slyšitelného, takže to znělo docela dobře, na punk :D
Mordotua
Tato polsko/maďarská partička plná autistů se po několika letech personálních cirkulací stala stabilním tělesem a pravidelně se objevuje na soupiskách hradeckých undergroundových akcí. Jejich největší deviza je stále i jejich největší zhoubou. Ano jedná se o žánr experimetal, kterým se prezentují. Ambicioiznost a snaha o originálnost a preciznost, která je do jejich hudby napasovaná, takže jsou jejich skladby plné změn rytmů, nestandardních melodických a harmonických postupů a spoustu žánrových vlivů, si prostě říká o dobré nazvučení. Tato hudba se nedá poslouchat pokud jsou slyšet pouze středy a činely. Basta. Hanba zvukařovi.
Nakonec si ještě střihli Raining Blood, ačkoliv by bylo více cool kdyby přehráli cover od Tori a nějaké HC, ale to jsem nepoznal. Co se hostování violy týče, stejný příběh, zvuk, nebyla slyšet.
Jo a nakonec hrála Hirošima, ale tu jsme museli oželet kvůli nutnosti brzkého návratu za onemocnivší zvířenou.
P.S.: Fotky jsou čistě od pasu udělané pro intenzivní pocit, že jste na akci, žádný umělecký počin
Ta byla pořádána na počest Makovce, který si vyrazí na pár měsíců do divočiny, tak snad se vrátí v pořádku a natočí o něm film.
Na koncert jsme dorazili, jak je zvykem, když někam vyrazím s Anet, pozdě. Nicméně jsme zjistili, že Pat a Mat, co se maskovali za zvukaře, jsou ještě horší ,než ženská co se musí vymódit do společnosti a obstarat zvířenu, ti přišli o 45 minut pozdě a ještě jim to šlo jak psovi pastva. Tímto se tedy omlouvám Anetce a jsem teoreticky schopen uznat, že to byla její prozřetelnost.
Takže po vcelku delším čekání nastupuje první kapela:
Kaloop
Chlapci se nám mírně odkopali už na zvukové zkoušce. Basák(předpokládám, že bude i frontman) si jen tak na procvičení zahrál intro k 46&2. Ano nečekané se stalo skutečným v podstatě se jednalo o TOOL revival, který hrál písničky od TOOL, které nebyly písničky od TOOL. Byl bych nerad, aby to bylo bráno nějak negativně, byl to opravdu velmi příjemný zážitek. Přesto si myslím, že kdyby se oprostili od svého vzoru trochu více, asi by jim to prospělo. Takhle jsem si to užíval ve chvílích, kdy jsem s bratrem nehrál hru: "Jakou písničku hrají teď?", kterou jsem díky Lateralu, 46&2 vyhrál :D
Nicméně, jak jsem již řekl, celkově se jednalo o velmi povedené představení, včetně projekce(někomu nedošlo, že tam byla i projekce?). Doufám, že se na jejich koncert ještě dostanu a že se posunou zase o kousek dál.
 |
| Potemnělé jeviště, psychedelická projekce, kde jsem to jenom... |
Todleto
No, tohle asi bude rychlejší, punkový kvapík jediný koho znám je Jarda. Zpěvákovi nebylo moc rozumět ani když měl průpovídky mezi skladbami. Zvuk jim nijak citelně neublížil, byli schopni se pohybovat v intencích slyšitelného, takže to znělo docela dobře, na punk :D
Mordotua
Tato polsko/maďarská partička plná autistů se po několika letech personálních cirkulací stala stabilním tělesem a pravidelně se objevuje na soupiskách hradeckých undergroundových akcí. Jejich největší deviza je stále i jejich největší zhoubou. Ano jedná se o žánr experimetal, kterým se prezentují. Ambicioiznost a snaha o originálnost a preciznost, která je do jejich hudby napasovaná, takže jsou jejich skladby plné změn rytmů, nestandardních melodických a harmonických postupů a spoustu žánrových vlivů, si prostě říká o dobré nazvučení. Tato hudba se nedá poslouchat pokud jsou slyšet pouze středy a činely. Basta. Hanba zvukařovi.
Nakonec si ještě střihli Raining Blood, ačkoliv by bylo více cool kdyby přehráli cover od Tori a nějaké HC, ale to jsem nepoznal. Co se hostování violy týče, stejný příběh, zvuk, nebyla slyšet.
Jo a nakonec hrála Hirošima, ale tu jsme museli oželet kvůli nutnosti brzkého návratu za onemocnivší zvířenou.
P.S.: Fotky jsou čistě od pasu udělané pro intenzivní pocit, že jste na akci, žádný umělecký počin
9. 1. 2012
Fallout: New Vegas
Fallout 4 aneb Bethesda zkouší udělat Fallout podruhé. Vydání kontroverzního pokračování RPG z glorifikovaného herního postapo světa se mi dostalo do pařátů rok po vydání. Ačkoliv jsem dohrál zatím všechny díly této série(jedničku a dvojku společně s bráchou, jedničku jsem klikal já, dvojku brácha :), nejsem nijak pravověrný fanda, ani doomsayer, že třetí rozměr zabíjí RPG hry.
O co vlastně jde?
Hra vás velice rychle a nemilosrdně napasuje do role kurýra, který byl na špatném místě ve špatný čas a hned na začátek se podívá do hlavně revolveru floutka v kostkovaném obleku. A hlaveň vystřelí. Celkem zajímavé intro a následná rekonvalescence laděná jako tvorba postavy se staty v klasickém falloutovském stylu. Jak je v sérii zvykem rozhodně nemáte ve světě zanedbatelnou roli a hlavní koflikt se rozvine v celé své kráse. Fašistická armáda ve stylu starořímských legií bojuje o území kolem Las Vegas s méně fašistickou armádou Nové Kalifornské Republiky a prohnilé rodiny, které mají pod palcem centrum Vegas by byly nejradši, kdyby šli všichni do prdele včetně pana House, který drží ten chaos ještě tak nějak v rámci hranice, kdy se všichni nestřílí na potkání. A to vše uprostřed mojavské pouště prošpikované mutanty, nájezdníky a místy s vysokou radioaktivitou.
Jak se to hraje?
Je to Bethesda, takže 3D engine co neurazí a primárně first-person, přepnout se to dá, ale subjektivně se mi to pak hůř hrálo. Pohled třetí osoby jsem používal pouze při delších přesunech, abych se nenudil a něco se tam hejbalo.
Z důvodu popsaných výše jsem si vytvořil ženskou postavu. Jak jinak velice archetypálně. Infiltrátor/sniper /assassin Maris Streck.
Jelikož jsem byl u hry fakt líný, maximálně jsem využíval soubojového systému V.A.T.S., kdy se hra pauzne a podle Action pointů se naklikají činnosti. Předpokládám, že tak 80% hry jsem probojoval tímto způsobem + nějaké to plížení, hackování a v neposlední řadě vykecávání se z face to face situací díky sexy šatičkám, které nakonec vyřešily i dva poslední oponenty, inu kdo by odolal, že? :D
Ačkoliv jsem hrál už samozřejmě hojně updatovanou verzi hry, bugy samozřejmě byly. Mnou opravený sexbot Fisto mi chtěl platit za každou sexuální službu, kterou mi neposkytl 10 víček od flašek(pro neznalé univerzální měna). A kolikrát jsem se dostal do souboje s protivníkem, který byl vrostlý ve skále.
Grafické chyby způsobené přepínáním textur mezi rozmazanými a čistými při změně vzdálenosti už ani nepočítám.
Jak to vypadá
Něco jsem už naťuknul, ale dokončím myšlenku. Už ze screenshotů je jasné, že grafika neurazí, ale ani neuchvátí. Obličeje postav mi přišly docela odfláknuté. Interiéry a exteriéry zpracované docela vkusně, jde většinou o poušť nebo zlikvidované objekty, ale vypadá to vcelku uvěřitelně.
Finální verdikt
Pokud porovnám FNV s předchozím dílem musím říci, že je zde vidět ruka lepšího gamedesignéra, příběh mi přišel propracovanější motivy frakcí uvěřitelnější a neměl jsem problém se přizpůsobit se tempu a herním mechanismům. Dále jsem si jasně vědom, že jsem hru nevycucal do mrtě, ale přiznám se, že vytváření zbraní a přebíjení nábojů mě nijak nelákalo a ani mě hra nijak nemotivovala něco si vyrobit(kromě steam achievementu). Takže můžu doporučit všem kdo si rádi vyzkouší "život" v lehce statickém postapo světě.
Hodnocení: Vzhledem ke zmíněnému dávám pěkných 8/10
Poměr cena/výkon: Hodina hry mě vyšla na solidních 11 eurocentů
O co vlastně jde?
Hra vás velice rychle a nemilosrdně napasuje do role kurýra, který byl na špatném místě ve špatný čas a hned na začátek se podívá do hlavně revolveru floutka v kostkovaném obleku. A hlaveň vystřelí. Celkem zajímavé intro a následná rekonvalescence laděná jako tvorba postavy se staty v klasickém falloutovském stylu. Jak je v sérii zvykem rozhodně nemáte ve světě zanedbatelnou roli a hlavní koflikt se rozvine v celé své kráse. Fašistická armáda ve stylu starořímských legií bojuje o území kolem Las Vegas s méně fašistickou armádou Nové Kalifornské Republiky a prohnilé rodiny, které mají pod palcem centrum Vegas by byly nejradši, kdyby šli všichni do prdele včetně pana House, který drží ten chaos ještě tak nějak v rámci hranice, kdy se všichni nestřílí na potkání. A to vše uprostřed mojavské pouště prošpikované mutanty, nájezdníky a místy s vysokou radioaktivitou.
Jak se to hraje?
Je to Bethesda, takže 3D engine co neurazí a primárně first-person, přepnout se to dá, ale subjektivně se mi to pak hůř hrálo. Pohled třetí osoby jsem používal pouze při delších přesunech, abych se nenudil a něco se tam hejbalo.
Z důvodu popsaných výše jsem si vytvořil ženskou postavu. Jak jinak velice archetypálně. Infiltrátor/sniper /assassin Maris Streck.
Jelikož jsem byl u hry fakt líný, maximálně jsem využíval soubojového systému V.A.T.S., kdy se hra pauzne a podle Action pointů se naklikají činnosti. Předpokládám, že tak 80% hry jsem probojoval tímto způsobem + nějaké to plížení, hackování a v neposlední řadě vykecávání se z face to face situací díky sexy šatičkám, které nakonec vyřešily i dva poslední oponenty, inu kdo by odolal, že? :D
Ačkoliv jsem hrál už samozřejmě hojně updatovanou verzi hry, bugy samozřejmě byly. Mnou opravený sexbot Fisto mi chtěl platit za každou sexuální službu, kterou mi neposkytl 10 víček od flašek(pro neznalé univerzální měna). A kolikrát jsem se dostal do souboje s protivníkem, který byl vrostlý ve skále.
Grafické chyby způsobené přepínáním textur mezi rozmazanými a čistými při změně vzdálenosti už ani nepočítám.
Jak to vypadá
Něco jsem už naťuknul, ale dokončím myšlenku. Už ze screenshotů je jasné, že grafika neurazí, ale ani neuchvátí. Obličeje postav mi přišly docela odfláknuté. Interiéry a exteriéry zpracované docela vkusně, jde většinou o poušť nebo zlikvidované objekty, ale vypadá to vcelku uvěřitelně.
Finální verdikt
Pokud porovnám FNV s předchozím dílem musím říci, že je zde vidět ruka lepšího gamedesignéra, příběh mi přišel propracovanější motivy frakcí uvěřitelnější a neměl jsem problém se přizpůsobit se tempu a herním mechanismům. Dále jsem si jasně vědom, že jsem hru nevycucal do mrtě, ale přiznám se, že vytváření zbraní a přebíjení nábojů mě nijak nelákalo a ani mě hra nijak nemotivovala něco si vyrobit(kromě steam achievementu). Takže můžu doporučit všem kdo si rádi vyzkouší "život" v lehce statickém postapo světě.
Hodnocení: Vzhledem ke zmíněnému dávám pěkných 8/10
Poměr cena/výkon: Hodina hry mě vyšla na solidních 11 eurocentů
Burn motherfucker
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)