Aahz jede na koncert pt 3

Od  poledne před Le Trianon postával hlouček francouzských metlošů, to mě docela znejistělo, protože jelikož jsou ochotní tam 6 hodin čekat, tak jsem čekal, že mi chybí nějaká místní znalost. No riskli jsme to a odpoledne jsem strávili touláním po Montmartre, prolejzáním malých uliček a pokusy o to vidět alespoň nějakou památku. Takže hřbitov a kostel. Klasika :D

No příchod na místo koncertu byl trochu studená sprcha, nejen kvůli tomu, že pršelo, ale fronta pomalu, ale jistě začala omotávat blok. Nicméně francouzská security nebyla tak přísná jako německá, tak to prostě šlo dovnitř rychleji. Uvnitř jsme zběžně okoukli co kde je a vyrazili do fronty na trička. Zde se zase prosadila Anet se svou drzostí a odchytla si bubeníka, který jí tričko prodal a tím přeskočila celou frontu.

Po koncertě jsme vyrazili na oficiální afterparty, která byla vzdálená 3km, Rozhodli jsme se jít pěšky, protože časová úspora na MHD byla asi pouhých 10 minut.  Po romantické procházce noční Paříží obohacené a obdivné sledování potkaního ostrova uprostřed města jsme dorazili na místo. Sekuriťák nás nechtěl pustit, takže nám milá slečna vysvětlila, že v kuchyni se posral odpad a klub je dneska prostě zavřenej. Takže já zklamaný a Anet nasraná jsme se ploužili zpátky na byt.

Tam jsem zjistil, že afterparty byla přesunutá do jiného klubu - 300m od bytu. Takže zase ven.
Tentokrát do krabice se sardinkama. V baru jsem si musel vystát další frontu bez osobního prostoru rychlostí 0.5m za 15 minutu k nejcennějšímu úlovku co mám.
Nervózní jako prvňáček jsem se zmohl na pár slov o tom, kdo jsem odkud jsem a jak jsem strašně rád, že jsem ten koncert mohl vidět.

A pak mi venku došlo. Že to byl první a poslední a přišlo mi to všechno líto