Koncert číslo jedna byl ve Stuttgartu v klubu Im Wizemann. Pěkný klubík udělaný pravděpodobně z nějaké průmyslové budovy raného 20. století. Jak jsem pochopil, kromě koncertu, kam jsme šli my, se ve vedlejším sále pořádal ještě jeden.
Večer startovala Scarlet Dorn, což je jak mi bylo oznámeno, další boční projekt Harmse, který si tam uklidil své crewmembery. Scarlet Dorn bych označil jako Gothic rock s atypickou rytmikou, tu vedl bubeník s dost zvláštním stylem, který mi připomínal tlustšího Briana Molko z Placebo, ale Anet bude přísahat, že mu podobný nebyl. V sestavě bicí, kytara a klávesy doprovázeli zpěvačku, která dala jméno celému uskupení.
Tklivá hudba s klidným zpěvem na začátek byla koncipována jako rozehřívák. Klávesy odehrál aktuální combi-tool Lord of the Lost Gared a Harms si střihnul duet. Máte-li rádi měkčí baladický rock, neváhejte a zkuste.
Tklivá hudba s klidným zpěvem na začátek byla koncipována jako rozehřívák. Klávesy odehrál aktuální combi-tool Lord of the Lost Gared a Harms si střihnul duet. Máte-li rádi měkčí baladický rock, neváhejte a zkuste.
Aeverium... No
První člen kapely, kterého jsme viděli, byl basák. Urousaný obtloustlý týpek s pětistrunkou mě navnadil k narážkám, že si dáme hevíček. A pak přišla devítistrunka na týpkovi z IT firmy. Takže prog?
Nope. Zpěvák, co vypadal jako mashup Listera a Danyho Filtha, a blonďatá valkýra v kraťáskách s nohama až na zem mě přesvědčili, že Němci opouštějí barikády gothic metalu a přidávají se k módní vlně alternative metalu.
První člen kapely, kterého jsme viděli, byl basák. Urousaný obtloustlý týpek s pětistrunkou mě navnadil k narážkám, že si dáme hevíček. A pak přišla devítistrunka na týpkovi z IT firmy. Takže prog?
Nope. Zpěvák, co vypadal jako mashup Listera a Danyho Filtha, a blonďatá valkýra v kraťáskách s nohama až na zem mě přesvědčili, že Němci opouštějí barikády gothic metalu a přidávají se k módní vlně alternative metalu.
Zpěvák alternoval mezi growl/screamem a metalcorovým čistým zpěvem. Jako obecně vzato to byla bída, ale v tu chvíli mě to však bavilo. Pokud má někdo slabost pro vysoké štíhlé blondýny s operním zpěvem, kolem kterých pohopkává Lister a nějací intouši k tomu hrají takový easy metal, jsou pro něj Aeverium jasná volba.
Lord of the Lost
Jako pasivní posluchač jsem se na koncert této speciální německé kapely dostal už podruhé. Ksichty už znám, písničky také, takže to tentokrát pro mě bylo trochu veselejší. Tento středně nemravný eleketro goth pop metal se spoustou vychytávek a pičičundiček vnímám jako nezastavitelný cirkus.
V pauzách pro kapelu se nejvíc činí bubeník s multiinstrumentalistou, jehož jeden nástroj jsem původně pokládal za ufo rádio, které se nakonec ukázalo býti thereminem. Kromě něj tam měl svou klasickou sestavu kláves, bicích, kejtřiček a tak.
Mastermind Harms připravil set skvěle, včetně kostýmů, takže 2 hodiny uběhly vcelku rychle a byla i La Bomba
Žádné komentáře:
Okomentovat